Kornatské ostrovy

48°47,60`N / 15°37,20`E

Počet ostrovů: 152
Národní park: 89 otoka
Dolní Kornati: Sit a Žut a ostrovy kolem nich
Horní kornati: Kornat a okolní ostrovy
Rozloha pevniny: 69 km2
Rozloha moře: 300 km2
Osady: nejsou trvale obydlené

Kornati je nejčlenitějším souostrovím v celém Středomoří. Nalézá se mezi ostrovy Žirje, Dugi Otok a Pašman. Suostrovi je rozdělené do dvou skupin ostrovů: Dolní Kornati a Horní Kornati. Horní Kornati tvoří ostrovy Sit a Žut a ostrovy kolem nich, zatímco Dolní Kornati, tvoří ostrov Kornat a okolní ostrovy.

Kvůli mimořádné kráse krajiny, členitému nábřeži a hojné floře a fauně, 89 ze 152 ostrovů byly vyhlášeny v roce 1980. narodním parkem.

Jeden z nejvíce působivých přírodních jevů jsou skály směrem k,otevřenému moři. Odpradávna se tyto skály názývají korunami (corona-koruna) a otud pravděpodobně pochází jmeno Kornati. Nejvyší skály jsou na ostrovech Klobučar (80 m vysoká), Mana (65 m) a Rašip veli (64 m). Podvodní části skál mohou dosahovat až 100 metrů pod hladinu.

Kromě skal a neobvyklých vzhledů ostrovů, další zajímavostí jsou úžiny Mala a Vela Proversa, které se nacházejí mezi ostrovy Kornat, Katina a Dugi Otok. Mala Proversa je ve skutečnosti mělčinou, která byla prokopána kvůli mořeplavbě ještě v římských dobách. O tom svědčí četné archeologické nálezy - pozůstatky budov a vivárium z prvního století.
Mimořadností je také Vela ploča (Velká Tabule) či Magazinova škrila - 9,100m2 velká, hladká a holá vápencová plocha. Nálezá se pod nejvyším vrchem na suostroví, nazvaná Metlina (237m)

Plovíc mezi ostrovy poprvé, turisté si všimají stovky metrů t.zv. "suchých zdí" na ostrovech. Předci je stavěli vlastníma rukama, i když  foukala bóra i v letních vedréch, za účelem  ochránit statek a pastviny. Na ostrově Kornat, délka těchto zdí je přes 70 kilometrů.

Život se soustředil na těchto ostrovech kolem roviny Tarac, nad kterou se vyzvedá pevnost Tureta ze 6. století. Zde se také nachází Kostel Panny Marie Taracské, Královny Moře (Gospe od Tarca, Kraljice Mora), který byl vystavěn na pozůstatcích raného křesťanského kostela ze 16. století. První neděli v červenci pořádají věříci pouť v Tarac, a slavnostní procesí loďmí je jedna z nejkrásnějších náboženských události v Chorvatsku.

Souostroví není trvale obydlené, avšak sedlácké a rybářské domky, které jsou  rozptýlené po mírných zátokách ostrovů Žut, Sita a Kornat prozrazují přítomnost jejich  majitelů. Dnes jsou tyto domky pohostinství a ubytovací jednotky určené pro ty, kteři mají zájem o "robinsonskou turistiku".
Souostroví Kornati je svou nedotčenou krásou rájem pro plachtáře, potápěče a všechny milovníky samoty.

Kornat

Zatímco severovýchod ostrova nema členité pobřeží, jihovýchodní část je neobyčejně hojná zátokami, ze kterých jsou nejvíce proslulé Opat, Kravljačica, Vruje, Strižnja a Lučica.
Kornat je také proslulý svýmí atraktivními vrcholy, tvrzí Turetou, kostelem Panny Marie Taracské (Gospe od Taraca), právě tak i velikou skalní stěnou Magazinova škrila.

Žut

Žut je druhý největší ostrov v souostroví Kornati.
Nalézá se vedle ostrova Kornat a je oddělený průlivem Žut. Žut je proslulý svym kvalitním olivovým olejem a olivovými - háji. Nejznámější zálivy jsou Bizikovica, Golubovac, Sabuni, Dragišina, Žešnja atd. ACI přístav pro jachty a plachetnice nachází se na tomto ostrově. 

Sit

Sit je jedním z méně známých velkých ostrovů. Jeho krajina vypadá příjemněji, než krajina jižních ostrovů. Srednji kanal (Střední průliv) se nachází mezi ostrovy Sit a Pašman - je to nejlepší námořní cesta mezi Zadarem a Šibenikem. Nejznamější zálivy tvoří Dulukina, Šumica, Ćitapićeva a Đunđirina.